Před časem jsem zareagoval na článek pana Romana Jocha Sedmdesát pět let od okupace: Byl 15. březen nevyhnutelný? vlastním článkem uveřejněným na adrese „ceskapozice.cz“: http://ceskapozice.lidovky.cz/hledej.aspx?…. A když jsem se zase začal trochu věnovat svým webovým stránkám, tak jsem ho doplnil o historický přehled, jak jej vidím. A domnívám se, že je vcelku logický.
Původně soužití Čechoslováků a Němců vlastně původně nemělo nějaký národnostní rozměr, protože vzniklo dlouho před zformováním národů. Byl to boj o moc, podepřený křesťanskou ideologií, zdůvodňující oprávněnost křesťanství, jako jediné správné ideologie samotnou touto ideologií a oprávněnost jakýmikoliv prostředky rozbít opozici a jiné mocenské koncepty. A protože tehdejší křesťané mluvili … no, řekněme německy … tak se řeč němých (protože jim nebylo rozumět …), tedy Němců, stala oporou křesťanů.
Ještě bych měl uvést, proč píši o Čechoslovácích: neuvedu to, protože to, myslím, vyplyne z dalšího textu. Fakticky sám se považuji za Čechoslováka a domnívám se, že historicky skutečně představujeme jedno etnikum, byť jsme dlouho žili odděleně.
Slované jako slepenec původního lidu Venedů, sásánovských dvořanů a cyrilometodějské mise. No, na Sáma jsem sice nezapomněl, ale zatím se mi sem nevešel.
Nástup bájných přemyslovců – 9. a 10. století. Bratrovražda to asi nebyla, spíše bratrancovražda.
Vzestup přemyslovské moci byl podmíněn příchodem nového obyvatelstva.
Od nástupu Habsburků po France Josefa.
Dlouhá vláda France Josefa vzhledem k neschopnosti panovníka přivedla starou říši k zániku.
Následník trůnu byl jediný, kdo myslel hlavou a dokázal vytýčit rozumnou cestu. Ten člověk měl i sílu ji prosadit, ale nikdy k tomu nedostal příležitost.
Následkem neřešení starých křivd se nakupila ohromná síla a Rakousko-Uhersko se rozpadlo. Československo ale dál zůstává v sousedství Německa, navíc se jej Evropa rozhodla využít, jako oběd pro Hitlera před tím, než vyrazí proti bolševikům.
„Západní“ politici překombinovali a my měli štěstí – Stalin dokázal dovést SSSR k vítězství. Ale to vymezilo i náš další osud.
O odsunu a vyhnání Němců z Československa.